Historie
U zrodu pozdějšího Sokola stáli přední představitelé české politiky a kultury: bratři Eduard a Julius Grégrové (dr. Julius Grégr podával 17.12. 1861 návrh stanov Tělocvičné jednoty pražské na policejní ředitelství), Josef Mánes, Jan Neruda, J. E. Purkyně, Karolína Světlá a další. Sokol by nevznikl bez velké finanční podpory Jindřicha Fügnera, který byl až do své smrti starostou Sokola.
Název Sokol dal spolku Emanuel Tonner (pedagog), Fügner navrhl tykání a oslovení "bratře" a "sestro", Mánes navrhl kroj (garibaldiovská červená košile z Fügnerova podnětu), Josef Barák navrhl pozdrav "Nazdar!" a Tyrš byl tvůrcem sokolských zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů. Miroslav Tyrš je také autorem Základů tělocviku (dokončil Vilém Kurz).
První sokolovna byla vybudována podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna (1863–1964) v Sokolské ulici čp. 1437 zásluhou Jindřicha Fügnera, který budovu Sokolu odkázal.
K Sokolu patřil i Tělocvičný spolek paní a dívek pražských.
1912 - Byl založen Sokol Dubeč
Jeho zakladatel byli : Jaroslav Kraus- truhlář, Josef Bek- rolník a Josef Cudlín - pekař, kteří byli členy Sokola Uhříněves, kam do cvičení docházeli.Při založení jednoty Sokola Dubeč bylo hodně členů, dalo by se říct, že celá obec byla jedna sokolská rodina. Veškeré přípravné práce vedl br. Alois Tichý -starosta Sokola Uhříněves s br. Jiřím Kolihou a br. Josefem Rosem. Ustavující schůze byla svolána 14. července 1912 za účelem zvolení prozatímního předsednictva. Této schůzi byl přítomen br. Novák - okrskový zástupce ze Sokola Žižkov, který seznámil přítomné s dějinami Sokola. Cvičit se chodilo do sálu br. Kalaše - rolníka po celou dobu, než se postavila sokolovna. Muselo se na ni hodně šetřit. Pořádali se různé zábavy, akademie, besídky, hrálo se divadlo a vše bylo dostatečně podporováno. Nebylo žádné politické nevraživosti. Sokol bylo něco nového a bylo naň pohlíženo s údivem pro jeho demokratické zřízení. Bratři Josef Bek a Jaroslav Kraus provedli sbírku na to nejnutnější, vynesla 87 Kč, na darech vybrali 608 Kč. Z této částky se zaplatila část nářadí.
1913 - 6. července se založil Ženský odbor. Proslov " Žena v Sokole" měl br. Kocourek z Hostivaře. první náčelnicí se později stala sestra Alžběta Kvapilová. 7. září Sokol Dubeč pořádá své první veřejné cvičení všech cvičících složek za účasti jednoty Žižkov, Sibřiny, Škvorce a Úval. Přízeň veřejnosti vzrůstá. 7. prosince se koná Mikulášská zábava, ze které je příjem 208.62 Kč což umožňuje, aby byla firmě Vindyš zaplacena poslední splátka za nářadí. V tomto roce uspořádány 3 přednášky,3 divadelní představení, zábavy. Sokol má 17 činných členů, 10 členek 10 dorostenců, 14 dorostenek, 16 přispívajících, 29 žáků,23 žákyň.Vychází župní věstník " Vzlet".
1914 - Od založení do vypuknutí války je život jednoty nezměněn. Sokol se přihlašuje jako člen spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Jednota po stránce tělocvičné prospívala, cvičení byla řádně vedena a pilně navštěvována. Navštěvovaly se i sousední jednoty. Bratři a sestry jsou vysíláni na kursy tělocvičné, vzdělávací a 1. pomoci. Účast na veřejném životě kulturním se projevuje pořádáním přednášek, plesů, zábav a nadílkových večerů. Na tomto poli se pracuje hlavně za účelem finančním - získání nářadí.Na sv.Annu 26. července 1914 vypukla 1. světová válka, byla vyhlášena mobilizace. To velice zapůsobilo na celkovou činnost Sokola. Hodně činných bratří nastoupilo vojenskou službu i přímo na válečné pole. V rozruchu té doby se zájem o život Jednoty dočasně vytratil. V té době se správní výbor scházel nepravidelně a zápisy nebyly psány. I přes tyto obtíže se zbylí členové snažili život jednoty udržet. Koncem listopadu se konala sbírka mezi členy i příznivci Její výnos sloužil jako nadílka pro ty, kteří byli tou dobou na válečném poli a jejichž adresa byla známa. Koupily se cigarety "Sportky" a posílal se i dárek peněžitý. Heslo bylo :"Neumdlévat!
1915 -
V této době jsou členové sokolských jednot šikanováni, pronásledováni a popravo
váni za velezradu. Vytvářejí se dvě fronty - doma a za
hranicemi. COS vydalo tajně heslo jednotám "Vydržet ". I
kdyby zbylo jen několik členů, tak cvičit a pospolitě pracovat. 21.3. 1915
br.Bek se ujal vědem žen a dorostenek, volby se nesměly konat. Další členové
museli narukovat, tím administrativní práce ochabla.V té době se nejvíce staral
učitel br.Marx a jeho žena. Československá obec Sokolská rozpuštěna 27.
listopadu, jelikož nepodepsala projev proti zahraniční akci, ač k tomu byla
vyzvána. Lidé , přestože byli v malém počtu, neopustili Sokolskou ideu.
1916 - Nejtěžší persekuce sokolstva, překážky ze strana úřadů. Br. Marx dostal - zákaz činnosti v Jednotě pod přísným trestem O.K.okresního úřadu v Říčanech, z důvodu toho byly schůze výboru konány, ale nezapisovány. Činnost se i přes zákaz vyvíjela dále, pracoval také br. Marx. Volby v těchto letech konány nebyly a jednotu vedl výbor z minulého roku v čele se starostou br. Hiršlem. S heslem:" Vydržet!" šla jednota do roku dalšího.
1918 -
Ve valné hromadě, konané 2. dubna , byli zvoleni: starosta - br.Hiršl,
náčelníky - br. Bek, ses. Kalašová. V posledním záchvatu Rakouské monarchie
odvody nebraly konce. Všichni museli na vojnu. Do toho ještě vypukla epidemie
španělské chřipky, která si vybrala velké oběti.Život společenský je chabý,
těžko se žije.Vychází slunce svobody dnem 28.října. Pohotovost sokolské
organizace osvědčila se při převratu. Díky jí bylo zabráněno krveprolití,
zmatkům a byla provedena revoluce, jaké nebylo rovno.Na památku byla v Dubci na
náměstí vysazena 1. prosince "Lípa svobody".Dne 21.12. jede veškeré
členstvo vítat do "matičky Prahy" svého osvoboditele 1.prezidenta
československé republiky T.G.Masaryka. V ten den, v sobotu, byla celá Praha
vyzdobena. Všechny zvony Prahy zněly a lidé očekávali lepší dobu.
1919 - Začíná doba první republiky - l.rok osvobozené vlasti. Vycházejí nové časopisy : Bratrství, Věstník sokolský.Na valné hromadě, konané 23.února byly provedeny volby, které dopadly stejně jako v roce 1918. Jsou stanoveny příspěvky 6 Kč ročně. Děti neplatí nic.Finanční zůstatek je 1377 Kč. Sokol zakládá odbor zábavný a vzdělávací.Dále uzavírá pronájemní smlouvu s hostinským F. Petříčkem. Smlouva s Adolfem Kalasem o bezplatném pronájmu sálu. Od správy Lichtenštejnské si jednota pronajímá louku "Na Táboří" za 30 Kč ročně za 1 korec jako letní cvičiště.Stav členstva : 40 mužů, 14 žen, 10 dorostenců, 6 dorostenek, 40 žáků, 31žákyň.1920 Úkolem sokolstva je pracovati k tomu, aby sokolské bratrství a lidskost se se všude zmáhaly. Jsou velké přípravy na VII. slet. Sokol se účastní okrskového cvičení v Běchovicích.23.5. se ve Vršovicích koná župní slet. Bratři legionáři darují jednotě 50 Kč.
1921 - Podává se žádost k pozemkovému úřadu, aby odprodal pozemek ke stavbě sokolovny. Zaseje valná hromada. Příspěvky zdražují na 24 Kč. Koupil se památník VIL všesokolského sletu. Dále se zakoupilo loutkové divadlo v ceně 3000 Kč. Okrskového cvičení v Sibřině se Dubec účastní s 58 cvičenci. 12.6. je ve Strašnicích veřejné cvičení
1922 - Na valné hromadě zazněl proslov br.starosty k 10. výročí trvání jednoty v Dubci, vzpomněl na zesnulé bratry a sestry, kteří stáli v řadách jednoty. Při volbách nastala změna náčelnice, zvolena sestra Procházková. Dubec uspořádává první Sibřinky, v rázu "V říši Satanáše".Tohoto roku byl založen pěvecký kroužek.Uzavřela se kupní smlouva na odprodej pozemku ke stavbě sokolovny. Sokol získal svůj pozemek.19.11. 1922 se koná Fugnerův večer za účasti župního starosty br. Hermana. Na 10.12. je svolána mimořádná valná hromada. Na programu jsou ke schválení nové jednotné stanovy COS a je složen Sokolský slib veškerým členstvem.
1923 - Veškeré úspory jsou vloženy na stavbu sokolovny.Všichni členové složili povinný podíl 50 Kč. Na ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy je podána žádost o přidělení subvence na stavbu sokolovny. Uloženo je již 17 600 Kč. 41en sokolské jednoty br. Adolf Koloc je zvolen starostou městyse Dubce.
1924 - Na tento rok připadá 500.výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Do cvičebního sálu se zavádí elektrické osvětlení. Letní cvičiště už je přemístěno na nový pozemek. Za pomoci členstva se připravuje ohrazení
1924 - Župního sletu se účastní 49 cvičenců. Vzpomnělo se na 70. narozeniny sestry Renaty Tyršové.
1925 - Letní cvičiště se konečně oplotilo. Celková cvičební činnost se zlepšila jako důsledek příprav na VIII. všesokolský slet. 7.12. umírá br.František Bek.
1926 - Původně plánovaný slet na rok 1928 je vzhledem k politické situaci té doby stanoven o dva roky dříve. Nastává změna vedení: br.starosta -Hiršl, náčelníci: br. Šťastný, sestra Marie Hybšová. Jednota zakoupila stavební losy po 500 Kč. Pokračují v úpravách letního cvičiště. Nastávají spory s některými členy jednoty, protože neplní podle usnesení svoji pracovní povinnost. Sokol kupuje lípy, kterými osazuje cvičiště. VIII. všesokolský slet - naše jednota se ho zúčastnila všemi cvičícími složkami pod vedením náčelníků br.Šťastného a sest. Hybšové. 6.2. 1926 se konají Sibřinky, které mají ráz "Z českých mlýnů".Pod záštitou sokolské jednoty se velmi pěkně rozvíjí divadelní soubor. V tomto roce sehrál pět představení.V politice se projevuje celková nespokojenost.
1927 - Začíná probíhat stavba šaten na letním cvičišti. Byl založen tamburašský odbor, v jehož čele stojí stál sbormistr Hilbert z Hloubětína. 25 bratří se těšilo na vystoupení. 9.12. 1927 postihla jednotu velká ztráta, neboť zemřel bratr učitel Bohuslav Marx.
1931 - Konečně se dostavěla sokolovna.
Otevírala se pouťovou zábavou za velké slávy. Přišli se podívat snad všichni
občané. Byl to vlastně jediný pěkný sál, který se využíval pro všechno, co bylo
v obci potřeba. Byla to i škola, která sál využívala ke svému cvičení a využívá
ho dodnes. Se školou se spolupracovalo na výbornou, vždyť co učitel to člen
Sokola. Učitelé pomáhali jak v organizační práci, tak ve cvičitelské. Největší
finanční podíl na stavbě sokolovny měli: br. Josef Bek, br. Šťastný, br.Sereda,
br.Sandholc a br. Turýnek.
1932 - Jednota podává obecnímu zastupitelstvu návrh na pojmenování parku u pomníku padlých - sadem "Tyršovým". Místní zastupitelstvo návrhu vyhovělo 17. září, v den narozenin dr. Miroslava Tyrše.
1933 - Bratr starosta Machekr žádá, aby kvůli svým zdravotním potížím a zaměstnání nebyl už dále volen. Novým starostou je řídící učitel bratr Sandholc. Při slavnostní řeči vybízí k součinnosti a jednotě.
1934 - Na lidi začínají dopadat těžké hospodářské poměry, hlavně nezaměstnanost. Na návrh cvičitelského sboru je jmenován náčelníkem br. Dynybyl a náčelnicí sestra Čáslavská. Sál s jevištěm si může jednou měsíčně půjčit spolek " Divadelní scéna". Protože někteří členové neplatili příspěvky, museli být vyškrtnuti z členského seznamu. Navzdory stížnostem hostinských a výčepníků byla sokolovně udělena hostinská koncese. Při nových volbách se mění funkce. Starostou se stává br. Kalaš starší, náčelníci - br. Dynybyl a sestr.Petříčková.
1935 - Jednota se stýká s místními spolky. Zatím vyhovuje všem žádostem o propůjčení sokolovny. Zúčastňuje se všech podniků okrsků, župy i COS. Rozkvétá vzdělávací činnost. Knihovna, kterou má Sokol propůjčenou od roku 1913, má už okolo 800 knih. Stav členstva: 72 muži, 40 žen, 5 dorostenců, 5 dorostenek, 58 žáků a 50 žákyň.
1936 - Na valné hromadě upozornil br. starosta Kalaš, že COS rozhodlo o zájezdu sokolstva na mezinárodní olympiádu do Berlína.V dubnu byla naše tělocvičná jednota rozšířena o 2. cvičební místnost v Nové Dubci. Bude sloužit pro tamní sokolskou činnost. Otevřeli jsme účet u Poštovní spořitelny. V sokolském hostinci má svou spolkovou místnost klub "Viktorie" a divadelní spolek "Dramatická scéna". Naše jednota získává biografickou licenci. Ze zdravotních důvodů odstupuje náčelník br. Dynybyl. 1.9.se na letním cvičišti pořádá "Tělocvičná besídka" 22.9. se účastníme odbíjené v Běchovicích. Konají se velké přípravy oslav 25. výročí dubečského Sokola.
1937 - Nový starosta J.Bek je zvolen na valné hromadě. Připravuje se X. slet, netušíce, že se blíží válka. Kvůli nácviku na slet se tělocvičná činnost omezovala na prostná.18.4. 1937 branný sraz. 28.10. 1937 je slavnostní shromáždění dalším štafetovým během se župním poselstvím. Věnuje se smutná vzpomínka T.G.Masarykovy. Náčelníci vybízejí, aby se sokolovna využívala hlavně k tělovýchově a ne k výdělečným podnikům. Uskutečňujeme oslavu k 25. výročí vzniku naší jednoty. Jmění jednoty už vykazuje částku 165 933 Kč. Příjem je velký z biografu, který hraje dokonce třikrát týdně. Správce hostince oznamuje, že za celý rok vytočil 265 hl piva.
1938 - Konal se X.všesokolský slet - poslední před německým terorem.Politická situace neměla zatím na tělovýchovné cvičení vliv. Slet prošel úplně normálně. Na tribuně se díval i prezident dr. Eduard Beneš. Cvičenců bylo hodně, zvýšil se počet dubečských žen.Muži cvičili v rámci branné výchovy.Toto cvičení přerušila mobilizace v září. Každý voják spěchal na své místo. Nastalo však velké zklamání v podobě Mnichovského diktátu.
1939 - Nastal 15.březen a s ním šestileté utrpení našeho národa. Sokol byl donucen zrušit svoji činnost. Dubečští členové se tajně scházeli ještě v roce 1940, ale bez zápisů a bez jakékoliv sokolské činnosti.
1945 - Květen - naše velitelství bylo zřízeno v sokolovně. Všichni se navzájem znali a každý podle svých schopností pomáhat, vždyť se jednalo o svobodu.9.5. v noci místní uvítali dva Rusy a upřímně je v sokolovně pohostili. Po osvobození, v sobotu 19.5. večer už byla řádná výborová schůze jednoty. Vedl ji a řídil Josef Bek. Uvítal všechny přítomné a vzpomněl na všechny, kteří po dobu války položili životy za národ a svobodu. Tlumočil výzvu Středočeské župy Jana Podlipného ,aby všichni okamžitě zahájili činnost a převzali zpět sokolský majetek. Cvičební činnost se zahájila slavnostně v úterý 22.5. za účasti všech složek. K přezkoumání finančního stavuje stanovena finanční komise. 25.6. zemřel zakladatel naší jednoty br.jednatel Josef Kalaš starší. Na pohřbu se sním rozloučili všichni členové. U rakve mu stála čestná stráž v kroji.Rozhodlo se, že se omezí propůjčování tělocvičny na nekulturní podniky. Půjčovné se bude platit 500 Kč za sál. Na veřejném společném vystoupení mohou vystupovat jen ti, kdo navštěvují společná cvičení. 5.7. proběhla na cvičišti Sokola Staročeská pouť, v říjnu se cvičí Tělocvičná hodina v rámci Tyršových her. Dr.Maximová se stará o zdraví cvičenců. 28.10. je odhalen pomníček dorostenci Heydukovi, který padl v revoluci. Listopadová činnost slábne, příčina se vidí ve špatně vytopeném sále.
1946 - Nejdůležitější událostí v roce se staly oslavy ke 444.výročí povýšení na městečko.Před sokolovnou vyhrávala hudba a náměstí se plnilo obecenstvem, po příchodu MNV do sokolovny se taky naplnila. Pozdní návštěvníci museli zůstat pro nedostatek místa venku. Vystavovaly se fotografie ze sokolských sletů. Na závěr se rozzářil ohňostroj. Stále je potřeba zdůrazňovat sokolskou práci a činnost. Členstvo je vyzváno, aby upravilo sokolské cvičiště. 5.5.jsou odhaleny pomníčky padlým v revoluci. Pamětní deska padlým a umučeným členům jednoty bude zasazena do vestibulu sokolovny. Členi se připravují na XI. všesokolský slet
1948 - Přišel únor. Vláda KSČ nás nechala XI. slet dokončit. Na hlavní tribuně už neseděl člen Sokola malostranského dr.Eduard Beneš, ale nový prezident Klement Got.twald.
Během průvodu bylo zatčeno asi 160 členů. Netrvalo dlouho a pocítili jsme velkou nenávist. Začalo zatýkání, zavírání a popravování .
Novodobá historie Sokol - Dubeč
SOUČASNOST
Česká obec sokolská (ČOS) je v České republice čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením, jehož téměř 190 000 členů se dobrovolně věnuje sportům, pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti a kulturní činnosti, především ve folklórních a loutkářských souborech.
Antická idea kalokagathie rozvinutá dr. Miroslavem Tyršem a jeho následovníky dala základ společenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a dalšími osudy českého (československého) státu. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti omezen válkami nebo totalitními režimy. Přežil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa.
V roce 1990 byl znovuobnoven. Navázal na programové tradice, spojené s výchovným ovlivňováním člověka odpovědného za sebe, za obec, za demokratický stát. Česká obec sokolská modernizuje, při vstupu do nového století, svůj program. Bude podporovat sportovní výkony ve zhruba šesti desítkách sportů, které jsou v ČOS organizovány. V gymnastice, házené, basketbalu, v judu i v atletice vykazují sokolští sportovci ligovou až reprezentační úroveň. ČOS zabezpečuje nové sporty, jejichž příkladem může být akrobatický rokenrol s tituly mistrů světa.
Nejpočetnější složkou ČOS je odbor sokolské všestrannosti, ve kterém se vytváří program pohybových aktivit a rekreačních sportů pro všechny lidi, včetně zdravotně postižených. Sokolské organizace v župách a v jednotách významně ovlivnily rozšíření humanitárního běhu Terryho Foxe v České republice, která zaujímá, spolu s Kanadou, v počtu účastníků čelné místo na světě.
Vyvrcholením činnosti ČOS je všesokolský slet, společensko-sportovní přehlídka veškeré činnosti za šest let. I XIII. všesokolský slet v roce 2000 byl výrazem historické kontinuity a zařazení současného Sokola do kontextu vývoje sportu pro všechny ve světě.
1990 - Po změně politické moci v našem státě, která začala revolucí 17.11.1989 se začalo s obnovením Sokola - Dubeč. Bylo třeba co nejdříve ustanovit výbor, aby se mohlo v práci pokračovat. Dne 6.6. se ohlásilo ČOS, že Sokolská jednota Dubec je obnovená. 15.6. Byla uspořádána po velmi dlouhé době řádná valná hromada, na které se představil nový výbor Sokola. Jak se později ukázalo, pracoval jen dočasně. Proto se ujali všech potřebných funkcí ti starší: Starosta - Marie Krej čárková, náčelník -Antonín Šturma, dále bratři a sestry Cajthaml, Veselý, Hávová, Trafmová, Kreuzerová, Hoffmanová a další.V tomto roce vyšel zákon o navrácení majetkových práv. Proto si naše jednota hned podala žádost o svůj majetek. Neprobíhalo všechno dobře.
1992 - Sestra Krejcárková začala cvičit se žáky. Významný sokolský rok.
130. let založení Sokola dr.Tyršem
170. let narozeni J.Fugnera
160. let narození dr. Tyrše
400.let narození J.A.Komenského
Nejdůležitější - 80. let založení Sokola Dubec Jednota se chystá oslavovat založení,ale přitom může svůj sál využívat pouze 1 hodinu týdně. Na 20.6. je připraveno 1. soudní řízení o majetek.
1993 - Soudní jednání se protahuje, jednota mění obhájce. Žádost o navrácení majetku se zamítá. Naše jednota se cítí poškozena, protože z toho důvodu nemohli od žactva vybírat příspěvky. Také neměli, kde cvičit, přestože v roce 1931 pracně postavili svoji sokolovnu.
1994 - Vyvrcholením tohoto roku byl XII. Všesokolský slet. Z Dubce na něm cvičí Věrnou gardu: br. Cajthaml, br. Veselý, ses. Krejcárková, ses. Kosová, ses. Kreuzerová. V Dubci nebyl uvolněn sál pro nácvik. Sokolové si však nenechají ujít svůj velký svátek " SLET". Podalo se odvolání ve věci sokolského majetku . 2.5. se předala smlouva panu Zahálkovi pro pohostinství v sokolovně. 18.5. soud vynesl rozsudek, aby byl sokolský majetek Sokolu vrácen. 28.8. je konečně majetek předán. Vyžádá si mnoho financí na opravy. Vrácení sokolského majetku se týká sokolovny, pohostinství a hřiště. Od župy jednota dostala 80 000 Kč, za které se nechal opravit plot, vysekat všechen plevel, zasklít okna, opravit střechu a na balkoně opravit zábradlí. 7.10. naše jednota veřejně oslavila navrácení. Na oslavě zacvičily cvičenky Sokola Vinohrady pod vedením sestry Schneiderové. Hlavním pořadem byly ukázky z XII. všesokolského sletu: Věrná garda, Karneval a vtipný pořad Slepice. Na oslavách se byli podívat: ministr vlády Igor Němec, br. ing. Mirek Šťastný - člen konfederace politických vězňů. Dále br. starostu Sokola Vinohrady, br. starostu Zupy Jana Podlipného, ses. místonáčelnici ČOS, br. Peštu náčelníka Sokola Vinohrady, br.ing.Maňase tajemníka župz, br. starostu ústředí Čs.sokolstva v zahraničí br. Fialu s chotí.
1995 - 24.2. se konala volba nového výboru na Valné hromadě. Novým starostou se stal br. ing. Milan Procházka, který po zvolení převzal další vedení schůze.1.4. se žákyně zúčastnily oblastních závodů, kde se jako družstvo umístily na 2. místě a postoupily do Pražského přeboru.Za Sokol Dubec jeli do Plzně na oslavy 50. výročí osvobození od fašismu cvičenci a cvičenci Věrné gardy. Na tuto oslavu přijel premiér Klaus. Na slavnosti bylo desetitisíce lidí. Plzeň této oslavy využila k veřejnému cvičení 7.5..Dubec cvičila ve Věrné gardě. Bratr vzdělavatel Veselý připravil zájezd do Klobuk, kde se uctila památka Jana Maliperta. O prázdninách se instalovalo celé nové plynové topení, které se pod správou br. starosty ing. Procházky dokončilo v září. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo otevřeno pohostinství v sokolovně. Škola, která nevlastní tělocvičnu chodí cvičit do sokolovny. Ta je jí k dispozici denně od 8 - 16 hodin, dále má možnost užívat i hřiště.
1996 - Cvičební rok se zahájil táborákem, opékáním vuřtů a závoděním žáků. Připravovaly se závody ve sportovní gymnastice, kterých se nakonec zúčastnily tři závodnice. V únoru se pořádají tradiční Šibřinky.Sokl Vinohrady pořádal Majáles, na kterém vystupuje Věrná garda. Ve dnech 21. - 23. 6. se koná 1. sokolská gymnaestráda v Praze na Malé Straně v Tyršově domě. Vystoupení: Věrná garda, rodiče s dětmi, Polonéza, skladba COS, ukázky sportů a další. 28.3. připravila sestra Krejcárková veřejnou cvičební hodinu žákyň. Děvčata zacvičily na žíněnce, ukázaly aerobik, cvičení s šátečky, gymnastická prostná a přeskok přes kozu.
1997 - Uplynulo již 85 let od založení Sokola Dubec. Výročí se důstojně oslavilo. Žákyně předvedly krátké cvičební ukázky, přednesy i zpěv. Na pozvání jednoty přišli br. ing. Maňas, tajemník župy a br. ing. Šilhán, ekonom župy.20.6. pořádalo Brno veřejné cvičení. Z Dubce jeli br. Cajthaml, ses. Kreuzerová a ses. Kosová.V prosinci se pořádala dětská Mikulášská besídka, na které vystoupili rodiče a děti. Starší žákyně předvedly krátké gymnastické sestavy.
1998 - Rok byl zahájen jako obvykle táborákem. V únoru se mohli všichni přijít pobavit na Šibřinky, kde se soutěžilo o nejlepší masky.Tělocvičná jednota Sokol Dubec, v zastoupení br. starostou ing. Milanem Procházkou, požádala město Prahu o finanční pomoc, kterou Praha pro tento rok vyhlásila na obor tělovýchovy a sportu. Vše se podařilo a Sokol Dubec získal finanční dotaci na výstavbu tenisového hřiště. Hned v červenci se začalo se stavbou. 2.10. se oslavilo výročí 80 let vzniku Československé republiky.
1999 - 13.6. bylo pořádáno Župou středočeskou Jana Podlipného veřejné cvičení v Liberci, kde cvičí i naši.Naší jednotě se podařilo vybudovat tenisové hřiště. Otevření připadlo na červen. Slavnostní akt proběhl za přítomnosti starostky naší obce Dubec paní Aleny Svobodové, dále starosty Župy J. Podlipného br. ing. Šilhána, ředitele školy a dalších hostů. Hlavní zásluhu na této akci má bratr starosta Sokola Dubec ing. Milan Procházka, který všechno řídil.
2000 - Konají se přípravy na XIII. Všesokolský slet, cvičit se bude Věrná garda. Cvičení pod Sokolem Dubec se rozšiřuje, jsou různorodé nabídky,které mohou uspokojit hodně zájemců.